Nový Zéland..

aneb Země dlouhého bílého oblaku

Je to země krásná, ale drsná. Mnoho návštěvníků si díky neúprosnému klimatu při její návštěvě sáhne na dno svých fyzických sil. Ale i to je Peru. Stejně tak jako tisíce druhů ptáků, od kolibříky po obrovské andské kondory, bujaré festivaly a oslavy, barevné trhy s čímkoliv na co si vzpomenete, obyvatelé ustrojení do překrásných krojů, rozlehlé Antiplano, kde se lidé i přes neutěšené životní podmínky usmívají, zemědělské terasy, chudinská předměstí velkých měst, koloniální stavby a kostely jako pozůstatky na španělské dobyvatele, moderní nákupní centra nebo Tichý oceán omývající západní část země.

Auckland je největším městem Nového Zélandu, hlavním novozélandským leteckým přístavem (zde pravděpodobně přistanete) - ale také ohromnou vesnicí. S miliónem obyvatel zabírá oblast dvakrát tak velkou jako Londýn. Pro mnoho turistů je Auckland pouhou přestupní stanicí na cestě za přírodními krásami.

Sady, vinice, slunce nad hlavou, architektonický styl Art Deco – to jsou jedny z poznávacích znaků oblasti kolem zálivu Hawke Bay s městy Napier a Hastings. Dáme - li se dále na sever, dorazíme do městečka Wairoa, vstupní brány do Národního parku Te Urewera. Horké léčivé prameny nalezneme v Morere, navíc s jedním z mála dochovaných zbytků původního deštného pralesa s palmami nikau. Město Gisborne pak leží na křižovatce na cestě k East Cape. Zde se silnička klikatí málo obydleným malebným krajem s částečně dochovanou maorskou kulturou a nádhernými plážemi.

Národní park Arthur‘s Pass založený roku 1929 zahrnuje 720 čtverečních kilometrů drsné alpské krajiny lákající trempy i horolezce. Zážitkem je už samotná jízda průsmykem, ale k řádnému absorbování atmosféry parku doporučujeme alespoň denní pěší výlet spojený s výstupem na okolní hory. Náročný výstup na Avalanche Peak (1000 m převýšení) se za pěkného počasí odmění fantastickým výhledem na hřebeny Alp.

Poloostrov Coromandel je příhodným místem k zastavení, ač se to na první pohled nezdá, a turisté mají tendenci ho minout. Poloostrov je obklopen nádhernými plážemi s jemným pískem, čím dále na sever, tím více opuštěnými. Mezi nejhezčí novozélandské cesty patří silnička mezi obcemi Tapu a Coroglan, vinoucí se údolím na vrchol hřebenu, obklopená lesem. V blízkosti městečka Whitianga se nalézá několik pěkných míst. Záliv Mercury Bay , pestré skalnaté pobřeží kolem Cathedral Cove nebo třeba pláž Hot Water Beach.

Rotorua se nachází necelé čtyři hodiny jízdy autem z Aucklandu na jih. Pozná se poměrně bezpečně podle všude přítomného zápachu síry. Město a okolí je známé termální aktivitou a taky ukázkou maorské kultury.

Kaikoura bývala velrybářská, časem zapomenutá a ospalá pobřežní vesnička s kouzelnou atmosférou, ale bez turistů…. Oživení přišlo až s nápadem využít celoročního pobytu velryb, delfínů a tuleňů k turistickým účelům. Dnes zde proto naleznete několik společností nabízejících pozorování největších savců na světě z lodi, vrtulníku či letadla, plavání s delfíny, potápění se atd.

Maorské jméno Kaikoura se překládá jako “jídlo z raka” (Kai - jídlo, koura - rak).

Co bychom si asi mohli přát více než modré nebe, majestátní horu Aoraki Mt.Cook, jezera Tekapo a Pukaki s až kýčovitě modrou vodou, Tasman Glacier – nejdelší ledovec na jižní polokouli, 140 vrcholků přesahujících výšku 2 tisíce metrů? Prostě Jižní Alpy.
Maorská legenda vypráví příběh o Aoraki a jeho třech bratrech: Během objevitelské cesty kolem Papatuanuku (Matka Země) je zasáhlo neštěstí a zůstali viset na útesu. Cestovatelé vyšplhali na vrchní stranu kanoe a během nějaké doby je mrazivý jižní vítr proměnil v kámen.Jejich kanoe se stala Jižním ostrovem, Te Waka o Aoraki. Aoraki, který byl nejvyším ze všech, je nyní Aoraki Mount Cook, zatímco jeho bratři a zbytek posádky tvoří veškeré ostatní pohoří Jižních Alp

Vklíněno mezi deštný prales Fiordlandu nasáklý vodou, úrodné pláně jižního Canterbury, město Dunedin a Southland – kraj zasvěcený ovčím pastvinám, leží Central Otago, do kterého patří města Queenstown, Wanaka a okolní “země zlata”. Můžete spatřit majestátné vysokohorské masivy tyčící se nad průzračnými jezery Lake Wakatipu, Lake Wanaka a Hawea, ovocnářské sady, vinice, vzpomínky na doby zlatokopecké slávy, lyžařská střediska, panenskou přírodu a mnohem více než nabízí představivost

Národní park Abel Tasman se nachází na severozápadě jižního ostrova Nového Zélandu. V oblasti se rozprostírají desítky pláží se zlatým pískem, kam se dostanete pouze za pomoci vodní dopravy. Je charakterizován strmými útesy, skalami ve tvaru oblouku, jeskyněmi, písečnými dunami, lachtany vyhřívajícími se na přilehlých skaliscích a pestrým podmořským životem. Je to jedno z nejkrásnějších, dech beroucích, magických míst celého ostrova.

Všichni, kteří připlouvají na Jižní ostrov, se po překonání úžiny Cook Strait vnoří do malebného labyrintu (v případě pěkného počasí) mořských úžin, zátok, poloostrovů a ostrovů s hustým lesním porostem nebo travnatými svahy pozemků farem, které se před námi jeden po druhém pozvolna vynořují z vody. To vše se souhrnně nazývá Marlborough Sounds.

O ohromných, až dva metry velkých kulatých kamenech, Moeraki Boulders (v Maorštině Te Kai-hinak)i, vypráví maorská legenda:
podle ní byly tyto koše (hinaki) s jídlem (kai) vyplaveny na břeh, když nedaleko ztroskotala kanoe Arai-ti-uru během své plavby, kdy posádka hledala nefrit-zelený kámen. Tyto koše patřily Hape-ki-teurake a jeho otrokyni Puketapu. Kulaté koše byly na vodu, nepravidelné kameny dále na pobřeží jsou Kumaras – sladké brambory vyplavené z vraku lodi.

Nejstarší národním park Nového Zélandu a současně čtvrtý nejstarší na světě. Roku 1887 věnoval Horonuku Te Heuheu Tukino, vůdce maorského kmene Ngati Tuwharetoa, centrální část parku a posvátné vrcholky hor státu za příslib, že se zde zřídí národní park.
Park je územím kontrastů. Holá kamenitá půda, lávová pole, zasněžené vrcholky, stále aktivní vulkány, křišťálově čisté prameny nebo zápach síry, trsy trávy, lesy, alpské rostliny, močály a poušť. Tři vulkány v srdci parku, Tongariro, Ngaruahoe a Ruapehu, tvoří jižní okraj Taupo Volcanic Zone/vulkanické zóny Taupo.

Národní park Nelson Lakes objímá nejsevernější cíp Jižních Alp, jeho ledovci vytvořená jezera Lake Rotoiti a Lake Rotoroa. Obnažené zubaté hřebeny se tyčí okolo obou jezer. Lesy jsou převážně bukové, většinou stříbrný buk, ve vyšších polohách nahrazený horským bukem, poté přecházející v alpinské porosty. V lesích můžete spatřit mnoho druhů ptáků, i vzácné papoušky kaka.

Záliv Bay of Plenty spojuje poloostrov Coromandel a East Cape. Jeho pláže se zlatavým pískem vyzývají ke koupání, surfování a lenošení na sluníčku.
Největším městem zálivu je Tauranga. Rychle rostoucí město se v období letních prázdnin přeplní domácími turisty a těžko se tu najde ubytování.
Te Puke – “hlavní město ovoce kiwi” , nekonečné sady na kterých se pěstují lahodné plody kiwi. Mimochodem, víte,že jsou původem z Číny?

Třetí největší novozélandský ostrov se nalézá stranou zájmu většiny turistů. Přispívá k tomu i drahá lodní doprava. Převážná část ostrova je neobydlena, 375 stálých obyvatel žije v přístavu-osadě Oban a v okolí zálivu Halfmoon Bay. Ostrov se stal 1.března 2002 již 14.národním parkem pod názvem Rakiura National Park.

Srdcem parku je dřímající vulkán s dvěma oficiálními jmény - Egmont a Taranaki. První dal hoře kapitán Cook, a to na počest sponzora jeho objevitelské výpravy jménem Earl of Egmont, druhé je tradiční maorské jméno.
Sopka zvedající se z pobřežní farmářské krajiny na sebe upozorní již ze stokilometrové vzdálenosti.

Je velmi pravděpodobné, že prospekty, knížky, kalendáře nebo pohlednice z Nového Zélandu zobrazují některá z míst oblasti zvané West Coast. Coast – pobřežím je zvaná proto, že se tento úzký pás země táhne kolem západního pobřeží a je ohraničen vysokou hradbou Alp. Chráněná území ležící v regionu West Coast zabírají v poměru k jeho velikosti nejvíce území ze všech novozélandských regionů. Nachází se v něm pět ze třinácti novozélandských národních parků a jeho přírodní krásy jsou součástí světového dědictví pod patronací UNESCO. Deštný prales, bizardní útvary vápencových skal, do údolí se plazící ledovce, vzácné druhy ptactva a rostlinstva, vlny oceánu omílající pobřeží - pro surfaře jako stvořené…

Pod názvem Taupo najdeme jezero a město, ležící na jeho břehu. Největší novozélandské jezero je z geologického hlediska mládětem narozeným před pouhými dvěma tisíci lety. Tehdy ohromná sopka vychrlila do ovzduší 24 kubických kilometrů (!) skal, kamenů a popelu. Erupce byla tak ohromná, že znečištění, které se dostalo do atmosféry, obletělo celý svět a zatemnilo oblohu, na což ve svých zápiscích upozornili jak Římané, tak i Číňané roku 181. A z propadlého kráteru sopky se stalo veliké jezero…

Canterbury plains:Oblast Canterbury je středem Jižního ostrova. Rozkládá se od Kaikoura na severu až k Oamaru na jihu, od Tichého oceánu až k Arthurově průsmyku a Mt Cook v Jižních Alpách. Celé oblasti dominují Canterburské roviny, které jsou využívány především pro zemědělské účely a leží mezi pobřežím a úpatím hor.
Catlins: Drsná pobřežní cesta spojující města Dunedin a Invercargill je součástí Southern Scenic Route/ Jižní scénické cesty, která pokračuje až do Fiordlandu. Tato cesta, která je jednou z nejméně využívaných, protíná divokou krajinu oblasti zvané Catlins Coast.

V důsledku specifických podmínek se zde vyvinulo mnoho zajímavých druhů. Měli tu pravý ráj, dokud nepřišel jejich největší nepřítel - člověk. Na zemi jim žádné nebezpečí nehrozilo, protože žádní pozemní savci tu původně nežili. Proto některým v průběhu vývoje křídla zakrněla až skoro zmizela. Nejznámější ze všech novozélandských ptáků je kivi (Apteryx). Stal se i neoficiálním symbolem země a přezdívkou Novozélanďanů.

Flora se na Novém Zélandě vyvíjela jako izolovaný botanický region, a tak zde návštěvník najde řadu jedinečných endemických druhů. Všechny původní místní dřeviny i listnaté jsou stálezelené a neopadavé. Původní novozélandský les pokrývá dnes asi 1/4 území. Najdete tu stromy se jmény rimu, miro, matai, rata, totara, tawa, kahikatea, pnoucí rostliny a epifyty. Po celém území rostou stromovité kapradiny, žlutě kvetoucí kowhai, při pobřeží roste pohutukawa (Christamas tree), která na vánoce rozkvétá karmínově červenými květy.

Zéland má ale také jěště mnohe, více zajímavého..vVíno, lidé a vůbec ...