Maroko je ..

zajímavá místa Magrebu

Přístav a letovisko Agadir nazývané také „Perla marockého pobřeží“, které bylo obnoveno po ničivém zemětřesení v roce 1960. Má 10 km dlouhou písečnou pláž, po níž jezdí turistický vláček (a policisté na koních), řadu kvalitních hotelů a nejlepší infrastrukturu v zemi. První zprávy pocházejí ze 16. století, kdy zde Portugalci vybudovali obchodní stanici a pevnost. Město dostalo berberské jméno Agadir, „opevněná sýpka“. Později bylo dobyto Saadovci, kteří vystavěli na kopci nad městem mohutnou kasbu, z níž je překrásný pohled na město i přísta

Aďt Ben Haddou je jedna z nejkrásnějších vesniček v pohoří Atlas s výjimečně zachovalou medínou, která (zejména díky snahám UNESCO) připomíná nejstarší historii této oblasti. Skládá se z prastarých hliněných pevností, tzv. "kasbahů". Točily se zde mnohé hollywoodské trháky jako například Ježíš Nazaretský, Lawrence z Arábie nebo Sodoma a Gomora od Orsona Wellse, nejnověji například Gladiátor

Údolí Drá, romantické, celkem 125 km dlouhé údolí s četnými oázami s ovocnými sady a datlovými palmami. Ústí do Sahary nedaleko vesnice M´hamid.

Merzúga je další z malých pouštních městeček na východní hranici Maroka. Merzouga leží v oblasti Erg Chebbi, což je přibližně 25 kilometrový pás zlatého písku s obrovskými dunami, kde je každý západ a východ slunce životním zážitkem

Střední Atlas jsou hlavně vápencové plošiny, porostlé cedry s pozadím špičatých vrcholů. Oblast je protkána sítí uzounkých asfaltových silniček které vedou vždy "tam někam" do hor..

Ještě v roce 1830 nebyla Casablanca ničím víc než malou vesničkou. Během 19. století se zájem Evropských zemí o Maroko začal zvyšovat, Francie a Španělsko zakládaly na marockém pobřeží četné kolonie. V roce 1912 byl Francií vyhlášen nad Marokem protektorát. Tehdy začala Casablanca růst a díky rychlé expanzi se brzy stala důležitým přístavem, a tím i ekonomickým centrem.

El Jadida je stylové a překrásné město s dochovanými uličkami a hradbami staré portugalské mediny. Za vlády Portugalců, kteří město spravovali od roku 1506 do roku 1769 byla známa jako Mazagan.V roce 1769 město zajal sultán Sidi Mohammed Ben Abdallah a marocký název Mazagan byl změněn na El Jadida – „Nová“-poté co bylo město v devatenáctém století znovu osídleno.

Fés je tradiční arabské město s bohatou historií. Skládá se ze tří částí. Nejstarší medina, tzv. "Staré město" (Fes-al-Bali) je obehnána hradbami. Dalšími dvěma částmi jsou "Fes-Djedid" ("Nový Fes") a Francouzi vybudovaná Ville Nouvelle. Historie města Fés sahá až do roku 789 kdy bylo založeno panovníkem Idrisem I. Fes je významnou kulturní metropolí, která měla univerzitu v době, kdy na Velkou Moravu dorazili Cyril a Metoděj. Mezi lety 1170 až 1180 byl Fés považován za největší město tehdejšího světa, stalo se centrem Féského království. .Nejstarší z královských měst a symbolickým srdcem Maroka. V dnešní době nabízí Fés mnoho kulturních památek, je obecně považován za jedno z nejzachovalejších muslimských měst s krásnými medínami. Feská medina, jinak také Fes el-Bali je jedním z největších funkčních středověkých měst na světě. Uzounké křivolaké uličky a krytá tržiště s množstvím všeho co člověk chce, mešity se svými minarety a medersy, koželužny....prostě místo, kde čas zapoměl zestárnout..

okruh Tiznit-Tafraút-Agadir. Tiznit, berberské město ve vyschlém koutě řeky Sús se svýma, víc jak 6 kilometrů dlouhýma hradbama okolo své ospalé mediny. Tafraút, vesnice zasazená do do jiskřivých růžových hor na jejichž svazích se rozkládají urodné palmové oázy a berberské vesničky s domy z vepřovnic.

Hlavní křižovatka směrem na jih,Varzazat, kdysi sídlo vojenské posádky ležící na březích přehrady El Mansour Eddahbi, je špalírem moderních hotelů podél hlavní silnice. Pyšní se kongresovým centrem, golfovým hřištěm a filmovým studiem.

Uprostřed nížiny, 33 km od Miknásu leží Volubilis (Kdysi hlavní město římské provincie Mauretania Tingitana (42 – 285 n.l.)) - největší a najzachovaleší rozvaliny ří mského města v Maroku a možná i v celém Maghrebu. Dnes je odkryto něco méně jak polovina ze jeho bývalé krásy, ale i tak je to velmi impozantní a silný zážitek.

Marakéš, druhé nejstarší ze „sultánských“ měst Maroka je fascinujícím hlavním městem jihu a dokladem historického a kulturního bohatství celé země. Podle barvy půdy i hradeb je nazýváno „Červená perla jihu“. V 10. století se tu usídlil král Mouley Hassan, za jehož vlády vyrostla mj. působivá almohadská mešita Koutoubia s téměř 80 m vysokým minaretem, považovaná za nejdokonalejší islámskou stavbu v severní Africe. Známé jsou honosné královské paláce a botanická zahrada Majorelle s desítkami druhů z celé Afriky. Na náměstí Jemaa el-Fna se o zábavu starají akrobaté, zaklínači hadů a trhači zubů, na přilehlém súku lze sice koupit cokoliv, ale zároveň se spolehlivě ztratíte.

Půvabné súky, křivolaké úzké uličky obchodníků žijí dál svým životem, jakoby se jich okolní svět netýkal. Co je k vidění? Takřka vše, na co si člověk vzpomene: vzadu v temných uličkách za krámky vyrábí truhláři, klempíři, ševci a tkalci vše to, co se z druhé strany prodává. Mezi tím krámky se zeleninou, vystavené beraní hlavy obsypané mouchami, nebo třeba vcelku moderní obuvnictví s vývěskou »Bata«. A všude barevné koberce. Vyzvědět můžete svou budoucnost, nebo na náměstí před súkem sledovat žongléře, zaklínače hadů a lidové vypravěče.

Údolí, táhnoucí se podél řeky Zíz je lemováno městečky, vede kolem ksarů a několika přehrad, skrze úrodné údolí Source Bleue Meski až nakonec končí ztraceno v dunách pouště okolo Merzúgi.

Hlavní město Maroka, Rabat, se nachází na pobřeží Atlantického oceánu a zároveň v ústí řeky Bou Regreg. Díky mnoha ambasádám i rozvinutému průmyslu je Rabat druhým nejdůležitějším městem Maroka. Počátky osídlení oblasti sahají až ke 3. století př. n. l. kdy se zde rozkládala vesnice Chellah. Svou strategickou polohou si Rabat vysloužil jako pevnost nejvyšší uznání a získal jméno "Ribatu l-Fath" čili "Pevnost vítězství".

Vysoký Atlas je nejvyšší horské pásmo v severní Africe, probíhající úhlopříčně Marokem od atlantického pobřeží severovýchodně od Agadiru až do severního Alžírska v celkové délce téměř 1.000 km. V berberštině se mu říká Idraren Draren (Hora z hor). Má několik vrcholů přes 4.000 m a více jak 400 třítisícovek. V oblasti Tubkalu jsou všechny nejvyšší hory a je to také nejnavštěvovanější oblast Vysokého Atlasu. Přitom se rozkládá pouhé dvě hodiny jízdy od Marrákeše a je snadno dostupná veřejnou dopravou.

Tarúdat vypadá každým coulem jako tradiční berberské tržní město. Je obehnán velkolepými nepravidelnými hradbami z červeného jílu. kterým dělají v pozadí kulisu zasněžené štíty Atlasu.

Erfúd a Ksar M`Aadid. Mladé pouštní město ve východním Maroku sice neoplývá historickými památkami, ale představuje pomyslnou bránu do pouště. Vyrostlo z bývalého sídla pohraniční vojenské posádky v jedné z největších saharských oáz, významného překladiště zboží na karavanních stezkách jižního Maroka

Arzou a Ifrane. Dvě městečka, kde člověk zapomene, že se nachází v Maroku a cítí se, jako by se přenesl někam do francouzských Alp. V okolí těchto měst se nacházejí jediné (ano..i zde v Africe) lyžařské resorty, utopené do nádherných cedrových a borových lesů. Ale člověk tu není sám. Sem a tam lze zahlédnout tlupy berberských opic.

Údolí Dádis a cesta kasbahů je přes 30 kilometrů dlouhá soutěska s četnými ksary a mohutnými kasbami, geniálně zasazenými do červených skal.

Od 16. století vyplouvaly od marockého pobřeží do Evropy obchodní lodě naložené exotickým zbožím. Výrobky z marokénu (speciálně upravená kůže) patřili k nejdrařším a slovo se stalo synonymem kvalitního koženého zboží. Tato tradice je stále živá, stejně jako bohaté dědictví všch možných produktů od koberců přes bohatě zdobenou keramiku, težké stříbrné šperky až po elegantní výrobky ze dřeva.

Design by Kugita| Zpět | Nahoru